Postmoderní Sněhurka s chytrým telefonem: Divadlo Minor experimentuje s novým formátem vyprávění pohádek

Jen málokdy dostane technický žurnalista pozvánku do divadla na dětské představení. Stálo to za to?

A skutečně, nešlo o návštěvu za účelem kulturního obohacení, nýbrž o představení projektoru firmy Panasonic s tradičně krásně srozumitelným názvem PT-RZ120BEJ. Jednočipový DLP laserový projektor se svítivostí 12 000 lumenů dodal Panasonic Minoru spolu s ultrakrátkým objektivem ET-DLE020.

Tradiční pohádka v moderním kabátě

Sněhurka, jejíž premiéra se odehrála v Minoru 2. října – tedy těsně před výraznými karanténními opatřeními – byla skutečně zcela uzpůsobena moderní době. Sněhurka měla smartphone, trpaslíci zase představovali rockovou kapelu a na tři Fendery do toho krásně řezali. Celý příběh kdovíproč provázel začínají streamer na YouTube, který ukazoval, jak pomocí svěráku otevřít kokos (vážně) a který na konci zachránil spící princeznu s její průhledné rakve (kostra příběhu zůstala v podstatě zachována). A také DJ, který platil i za vypravěče. Ano.

Ze zkoušky představení Sněhurka.

Ve Sněhurce v režii Jakuba Vašíčka a dramaturgii Tomáše Jarkovského vyčnívala hlavně Monika Načeva v roli zlé královny, která se ujala pěvecké a herecké výzvy s grácií a mírnou podivností, která je jí vlastní – a velmi úspěšně, nutno říct.

Bylo znát, že představení je určené pro děti, ve výsledku ale bavilo i dospělé, byť místo možná spíše svou zvláštní trapností smíšenou s nenucenou lehkomyslností, kterou se režisérovi podařilo celé představení prolnout.

Pohled na zkoušku kapely na podiu

Projektor Panasonicu se ukázal při živém střihu, promítání a snímání přímo na jevišti pomocí několika různých kameramanů (čtyři absolventi FAMU). Metoda live cinema je už dnes běžnější, nicméně její správně provedení řadě divadlům uniká – Minor si poradil dobře.

Umění nad umění

Šlo o skutečně zvláštní Sněhurku, o tom není pochyb. Přiznejme však Minoru uctivou poklonu experimentálnímu divadlu, kterým proniklo pod kůži i tradičnějšímu divákovi. Pravda, některým z nás připadlo celé představení příliš podivné – například autorovi – ale to už lze přikládat odlišnosti individuálního vkusu či preferenci poněkud tradičnější formě divadla.

Za plátnem na projektor vážně moc místa nezbylo.

Některé scény patřily mezi výrazně povedenější. Moment, kdy Sněhurka před očima diváků vaří na miniaturním sporáku burgery pro trpaslíky, přičemž vše ve velkém obraze snímá projektor na plátno, působilo nadmíru poutavě a ukazuje to dobře potenciál, který v uměleckém světě má skloubení nejmodernějších technologií a klasického, na herecké osobnosti založeného divadla.

Přečtěte si také