Jak si zlepšit psychickou pohodu? Mindfulness vám umožní prožít každý okamžik

Mindfulness je cesta skrz plné prožívání každého okamžiku k psychické pohodě a ke zlepšení psychického zdraví. Na jednoduchou metodu, která má však komplexní dopady na naše tělo, v Česku upozorňuje i Petr Ludwig, autor knihy Konec prokrastinace. Jak mindfulness využít a co to přesně je?

Nešvarem dnešního uspěchaného světa, zastřeného do oparu absurdna a chaosu současné pandemie a aktuálních protiepidemiologických opatření, je instantní žití. Automaticky snídáme za poklusu do práce, že jsme kávu vypili, zjistíme, až k ústům přiložíme prázdný hrneček, věci vnímáme svými smysly zpola a nevěnujeme pozornost detailům. A většinou nám pak není fajn, necítíme se dobře, nasyceně ani spokojeně.

Mindfulness: Všímejte si věcí kolem sebe

Pokud se v těchto slovech poznáváte a chcete to změnit, první pomoc je jednoduchá: všímejte si věcí kolem sebe – zpěv ptáků, hřejivé doteky prvního slunce, vůně květin, pozorujte lezoucí hmyz, větve stromů ve větru… Buďte vždy naprosto přítomní v daném okamžiku. Soustřeďte se jen na tu jedinou aktivitu, na jedinou činnost, buďte jen tady a teď. Na krátký okamžik zpomalte, zastavte se a zamyslete se, co právě teď děláte a co u toho prožíváte. Po malé chvilce pokračujte dál.

Tomuto cvičení se říká Mindfulness, česky všímavost, pozornost nebo také duchapřítomnost. Je to okamžik, kdy jsme zcela přítomni ve své mysli, kdy věnujeme dané činnosti absolutní pozornost. Plně si uvědomujeme, co právě děláme, jaké vjemy absorbujeme svými smysly.

Mindfulness se dá poměrně snadno aplikovat a má prokazatelné výsledky. Foto: Unsplash

Co vidíme, jaké tvary, barvy, pohyby se nám odehrávají před očima. Jaké zvuky slyšíme, nejen ty zjevné hlasité, ale i ty tiché, ty přehlížené, kolik toho najednou slyšíme, když se soustředíme na to, co vlastně posloucháme. Jaké vůně a pachy nám rozechvěly chřípí, jak jsou nám příjemné nebo nepříjemné. Co cítíme hmatem, struktury, teplota, povrchy. Jak se cítíme my, jak je nám, co to v nás vyvolává. Všech těchto vjemů si všímáme a vracíme pozornost zpátky k činnosti.

Výzkumy poukazují na snížení stresu a zvýšení spokojenosti

Jakmile začneme být všímaví, začneme vnímat svět takový, jaký skutečně je. Ne takový, jaký si přejeme, aby byl, jaký očekáváme. Mindfulness je alternativní způsob, jakým naše mysl začne nahlížet na život. Podle psychiatra a neurobiologa Daniela Siegela jsme pomocí mindfulness schopní navodit v našem mozku stav vnitřního naladění, jsme spokojeni, podáváme lepší výkon a náročné situace zvládáme klidněji a s pochopením.

Stres je součástí našich životů. Může však vést k nepříjemným zdravotním komplikacím. Foto: Freepik

Přínosy mindfulness potvrzují i výzkumy prestižních univerzit, jako jsou Harvard, Oxford či Stanford. Po tréninku vědomého bytí můžeme pozorovat například zvýšení funkcí imunitního systému, snížení míry stresu, pružnější emoce, zmírnění depresivních stavů, utlumení opakovaného přemítání nad starostmi, zvýšení spokojenosti ve vztazích a emoční inteligence, zlepšení soustředění, paměti, kreativity a celkově dokonalejší fungování mozku.

Důležitým pravidlem meditace všímavosti je nehodnotit. Mindfulness je neposuzující uvědomění přítomného okamžiku. Hodnocení je vhodné si uvědomit, ale nerozvádět.

Téměř 50 % času se nesoustředíme na to, co zrovna děláme

Proč je vhodné se na vědomou všímavost zaměřit? Je dokázáno, že 47 % času se nesoustředíme na to, co zrovna děláme. A stejně tak, že vzhledem k naší spokojenosti nehraje ani takovou roli co děláme, jako spíš to, jestli se u toho soustředíme. Lidé, kterým myšlenky utíkají jinam, jsou o 10% méně spokojení než ti duchapřítomní. Myšlenky totiž odbíhají často k negativním tématům a mají tendenci nás stresovat.

Přemýšlet nad jednou věcí a být v daný moment všemi smysli na daném místě. I o tom je mindfulness. Foto: Freepik

Mindfulness je možné trénovat. Buď meditací, nebo v běžném životě za pochodu. Ideální je oba přístupy skloubit, protože se vhodně doplňují. Jak ale přenést všímavost do denních aktivit? Když už na něčem pracujete, vnímejte to jako tu nejdůležitější činnost ze všech. Pomůže vám to se koncentrovat. Jednoduchou pomůckou je dech. Vnímejte ho a vaše mysl zpomalí, uklidní se a vy se můžete plně soustředit. Jakmile vám myšlenky utečou k něčemu jinému, všimněte si toho a jemně vraťte pozornost zpátky, podobně jako při meditaci. Je to jednoduché, stačí trochu ubrat plyn a vědomě vrátit pozornost k tomu, co zrovna děláme.

Mindfulness zavádí i giganti jako je Google

Autorem léčebného programu Mindfulness – based stress reduction na snižování a zvládání stresu je profesor Jon Kabat-Zinn z lékařské fakulty univerzity v Massachusetts. Pod jeho vedením došlo k výzkumu účinků všímavosti. Jon Kabat-Zinn je autorem celé řady vědeckých prací na téma klinické aplikace všímavosti v medicíně a zdravotnictví. O všímavosti píše rovněž praktické knihy pro širokou veřejnost, z nichž dvě vyšly i v češtině – Vědomí přítomnosti a Život samá pohroma: Jak čelit stresu, nemoci a bolesti pomocí moudrosti těla a mysli.

Nyní se techniky všímavosti zavádí do firem jako je Google, Adobe, neboť klidní, vyrovnaní zaměstnanci lépe odolávají stresu, jednají s klienty a vedou tým schopných lidí. Navíc je to jednoduché, stačí trochu ubrat plyn a vědomě vrátit pozornost k tomu, co zrovna děláme. Co tedy dneska zkusit být mindful třeba při obědě nebo po cestě z práce?

Úvodní fotografie: Freepik
Zdroje: GrowJob, Mindful.com

Přečtěte si také