Kým byla Alžběta II. předtím, než se stala královnou?

Britská královna Alžběta II. před časem oslavila neuvěřitelných 70 let na trůnu, což je pravděpodobně déle, než je většina z nás na světě. I proto se její osobnost mohla zdát jako neměnná konstanta, jakási jistota v moři změn. Její smrt i přes vysoký věk mnohé překvapila. Víte však, kým byla Alžběta předtím, než usedla na královský trůn?

Alžběta, řadová aristokratka

Alžběta II. se narodila 21. dubna 1926 jako první dcera prince Alberta a jeho manželky Elizabeth Bowes-Lyon, kteří byli tehdy držiteli titulu vévoda a vévodkyně z Yorku. V době svého narození byla třetí v pořadí na královský trůn, hned za svým strýcem a otcem. Vůbec se však nepředpokládalo, že by jednou měla usednout v čele státu jako nová královna, právě naopak. Přednostní právo na trůn měly mít nejen všechny děti jejího strýce Edwarda, ale dokonce i její potenciální bratři. Jak už ale dnes víme, Alžběta se dočkala jen mladší sestry Margaret, která se narodila v roce 1930.

Obě sestry byly vychovávány poměrně volně, důraz se kladl jen na historii, jazyky, literaturu a hudbu. Jejich rodiče se totiž domnívali, že v budoucnu se obě ujmou reprezentativní řadové role v rámci širší královské rodiny. Nic na tom nezměnila ani smrt Jiřího V., dědečka obou princezen. Na královský trůn totiž 20. ledna 1936 nastoupil jejich strýc Edward VIII.. Ten však ještě v prosinci téhož roku učinil bezprecedentní rozhodnutí. Kvůli svému skandálnímu vztahu s rozvedenou americkou herečkou Wallis Simpsonovou totiž abdikoval a novým králem se stal jeho mladší bratr Albert. Ten je od té doby známý jako král Jiří VI.

Alžběta, následnice trůnu

Alžbětina babička královna Mary trvala na tom, aby se budoucí královna začala na svoji roli svědomitě připravovat. Její učební osnovy se podle toho změnily, důraz se nově kladl na britské dějiny, ústavní právo či anglikánské náboženství. Rodina ale dbala i na to, aby byla Alžběta ve styku se svými vrstevníky. V Buckinghamském paláci tak vznikla prominentní dívčí škola založená na principu skauta, kde se dívky učily mluvit na veřejnosti, tančit, plavat, jezdit na koni a také starat se o děti. Budoucí královna si tyto lekce tak moc zamilovala, že se v roce 1952 dokonce stala patronkou skautské organizace.

V roce 1940 tehdy čtrnáctiletá Alžběta poprvé promluvila v rozhlase. Vystoupila během dětského programu stanice BBC, aby dodala odvahu dětem prchajícím před bombardováním Londýna během 2. světové války. Ve své řeči tehdy vyjádřila princezna naději, že vše skončí dobře.

Již o pět let později Alžběta doprovázela své rodiče na cestě po zemích Commonwealthu, kde se jí dostávalo velmi vřelého přijetí. V roce 1947 ji čekala první zámořská cesta po Jižní Africe. Tam také pronesla svůj slavný projev, kdy k příležitosti svých jednadvacátých narozenin přísahala, že: „…celý svůj život, ať už bude dlouhý, nebo krátký, bude věnován službě Vám a naší velké královské rodině, ke které všichni patříme.“ O tom, že tento svůj slib dodnes plní, nemůže být pochyb.

Alžběta, nižší důstojnice

Během 2. světové války zažila princezna Alžběta velmi intenzivní období. Přestože existoval plán na evakuaci královské rodiny do Kanady, rozhodl se její otec Jiří, že zemi ani její obyvatele neopustí. Souhlasila s ním i královna, která byla velmi empatická. Po bombardování Windsorského hradu, kde s rodinou přebývala, se údajně nechala slyšet, že nyní už konečně ví, co její poddaní prožívají, takže už se nemusí stydět pohlédnout jim do očí.

Navzdory nesouhlasu rodičů se v roce 1945 mladá princezna připojila k Ženskému pozemnímu pomocnému sboru, kde se mimo jiné naučila řídit a opravovat vojenská auta. Odmítala užívat své tituly a byla tak známá jen jako nižší důstojnice Alžběta Windsorová. Když pak došlo 8. května téhož roku k ukončení války, přidala se Alžběta i s mladší sestrou Margaret tajně k oslavujícím davům přímo v ulicích Londýna.

Alžběta, manželka

Svého budoucího manžela Philipa potkávala Alžběta již od dob svého dospívání. On sám byl totiž příslušníkem vysoké aristokracie, 10. června 1921 se totiž na Korfu narodil jako řecký a dánský princ. Budoucí manželé se poprvé setkali nejspíš už někdy v roce 1934, jejich vztah se ale změnil až v roce 1939, kdy se setkali ve škole královského námořnictva v Dartmouthu a následně si začali vyměňovat dopisy.

Královna krátce po korunovaci. Foto: Licence CC, se souhlasem Lee Haywood

Životní osudy prince Philipa byly také velmi spletité. Už jako batole byl s rodiči nucen opustit Řecko, protože tamní šlechta byla obviňována z neúspěchů v řecko-turecké válce. Díky tomu byl Philipův otec Ondřej donucen k doživotní emigraci a jeho rodina se tak musela spoléhat jen na přízeň svých příbuzných. Philip byl odeslán studovat do Anglie k rodině své matky Alice, všechny čtyři jeho starší sestry se nicméně provdaly za německé aristokraty, kteří posléze tíhli k nacistickému režimu. Philip se od nich distancoval, stal se britským občanem a během 2. světové války aktivně sloužil v Královském námořnictvu.

Když byly 9. července 1947 oznámeny jeho zásnuby s princeznou Alžbětou, upustil Philip od své příslušnosti k řecké pravoslavné církvi a přestoupil k anglikánství. Vzdal se také svých dánských a řeckých titulů a přijal poangličtěné příjmení rodiny své matky. Vystupoval tedy jako plukovník Philip Mountbatten.

Foto: Licence CC, se souhlasem Titanic Belfast

Svatba se konala 20. listopadu 1947 a byla předzvěstí lepších časů, které po konci 2. světové války všichni nedočkavě vyhlíželi. V Británii byl v té době stále ještě zaveden přídělový systém, princezna si proto musela ušetřit přídělové kupóny, aby si mohla koupit látku na svatební šaty. I samotná svatba byla poměrně skromná (tedy na královské poměry) a účastnilo se jí pouze 2 000 hostů. Na druhou stranu ji ale přenášelo britské rádio BBC, takže ji mohli alespoň slyšet miliony lidé po celém světě.

Alžběta, matka

Už rok po svatbě se Alžběta stala matkou. 14. listopadu 1948 se jí narodil syn Charles, který mohl díky patentu svého dědečka Jiřího VI. používat titul královský princ. Za normálních okolností by to totiž nebylo možné, protože jeho otec královský princ není. Stejné pravidlo platilo i v případě druhorozeného potomka, kterým se 15. srpna 1950 stala princezna Anna. Další dvě děti se Alžbětě narodili v době, kdy už byla královnou. Syn Andrew se narodil 19. února 1960 a nejmladší potomek Edward přišel na svět 10. března 1964.

Alžběta, nová královna

Princezna Alžběta pravděpodobně očekávala, že bude moc ještě několik desítek let trávit čas se svojí rodinou v ústraní, bohužel se však tento předpoklad nenaplnil. Její otec král Jiří VI. byl totiž dlouhodobě nemocný, což v roce 1952 vyústilo v jeho brzkou smrt.

Alžbětu tato informace zastihla v Keni, kde byla spolu s princem Philipem v rámci královského turné po zemích Commonwealthu. Údajně to měl být právě Philip, kdo Alžbětě tuto nešťastnou zprávu oznámil. Když se poté společně vraceli do Spojeného království, zjistila nová královna, že nemá sbalené žádné černé šaty, takže jí je musela přinést dvorní dáma předtím, než na domácí půdě vystoupila z letadla. Traduje se, že od té doby mají členové královské rodiny povinnost vozit si s sebou na zahraniční cesty i smuteční oděv.

Jiří VI. zemřel 6. února 1952, brzy poté odešla i jeho matka a Alžbětina babička Mary. Zesnula 24. března 1953, ještě před svou smrtí ale projevila přání, aby se kvůli ní neodkládala Alžbětina korunovace. Možná měla v mysli svého staršího syna Edwarda, který byl králem necelý rok a korunován nikdy nebyl. Její přání tak bylo vyslyšeno a korunovace nové královny se konala 2. června téhož roku.

Kromě rádia tento slavnostní okamžik přenášela i televize, záznam si tak můžeme pustit i nyní, po více než 70 letech. Už jste jej viděli?

Zdroje: 1, 2, 3

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Přečtěte si také