Fotografie švýcatských ledovců z období kolem roku 1850 porovnávají stejná místa s dobou o téměř 170 let později. Jak vypadaly ledovce v 19. století a kde je jim dnes konec?
Více než 500 ledovců už ve Švýcarsku za posledních 100 let úplně zmizelo a podle tamní vlády do konce tohoto století zmizí i 90 % ze zbylých 1 500 ledovců, pokud nedojde k významné změně. Tání ledovců bude mít v budoucnu ještě větší dopad na hladinu světových oceánů a panují obavy z dalších doprovodných jevů, jako jsou hurikány a globální zvýšení teplot.
Ledovce mizí a s nimi i pitná voda, lidstvo musí zredukovat emise CO2
Archivní fotografie ukazují, jak se postupně měnily alpské ledovce a jak postupně ubývají. Přestože se jedná o necelá dvě staletí, ráz krajiny se vlivem odtávání změnil k nepoznání. Podle pozorování vědců přišly švýcarské ledovce v minulém roce o celá 2 procenta svého objemu. Vědci za posledních 150 let nepozorovali rychlejší úbytky.
Problémem je podle studií zvýšená produkce skleníkových plynů, zejména pak CO2. Ten má velmi výrazný dopad na tzv. skleníkový efekt, který Zemi na jednu stranu chrání před velkými výkyvy teplot, na druhou pak přispívá ke globálnímu oteplování a zvýšení průměrných teplot.
Odborníci mj. varují, že probíhající klimatické změny významně urychlují tání ledovců na vrcholcích hor, čímž ohrožují naše zásoby čisté pitné vody. Otázkou je, zda jako lidstvo dokážeme zabránit globálnímu oteplování. Na problém upozornil i Petr Ludwig na konferenci #krimyš zabývající se kritickým myšlením. Popírání klimatických změn nehledě na vědecké důkazy totiž může být větším problémem, než samotná klimatická změna.
