Vědci popsali vzácnou genetickou mutaci, která se projevuje čichovou anomálií. Nositelé genu totiž necítí některé pachy, zde konkrétně pach rybiny. Ten dokáže jejich čichový orgán vyhodnotit jako vůni květin, brambor či karamelu. Tato netradiční „superschopnost“ by se mnohým lidem hodila, bohužel jde o vzácnost a příslušnou mutaci v těle nosí jen 2 % světové populace.
Malá část světové populace má ve svých genech mutaci, díky které necítí pach zkažených ryb. Islandskou vědeckou studii, která proběhla na vzorku 11 000 lidí, publikoval vědecký magazín Current Biology. Podle zjištění vědců sice nejde o častou anomálii, ale v populaci se u malého procenta lidí vyskytuje.
Rybina s vůní růží a karamelu
V rámci testu, kdy byl testovaným subjektům vypuštěn zápach rybiny pod nos, cítily někteří lidé jen vůni karamelu, brambor či růží. Většina z nás to štěstí nemá, přibližně 98 % populace Islandu podle vědců cítí rybinu a vnímá ji, jako většina z nás, jako nepříjemný zápach. Podle vědců může hrát významnou roli i země, odkud člověk pochází. V přímořských oblastech je větší šance, že se mutace u jedince objeví.
Čicháním k tyčinkám s různými syntetickými vůněmi, jako je skořice, máta, banán, citrón či ryba, vědci testovali, zda zvládnou lidé vůni správně zařadit. Vedle toho měli účastníci studie také ohodnotit, jak příjemný či nepříjemný jim je.
Starší lidé postupně ztrácí čich
Starší lidé měli v rámci rozpoznávání vůní větší problémy. To podle vědců překvapením není, neboť schopnost rozpoznat vůně postupem času mizí. Většina vůní byla obecně hodnocena a rozpoznána dle očekávání. Překvapením byla právě ona skupina, která označovala intenzivní rybí vůni jakožto příjemnou.
Za vším podle vědců stojí gen TAAR5. Ten pomáhá ve vytváření proteinu, který dokáže rozpoznat přítomnost trimethylaminu (zkráceně TMA), který se nachází v hnijících a fermentovaných rybách a v některých látkách vyplavovaných z těl živočichů, jako je pot či moč.
Zdroj: Times, Current Biology
