Nemůžete se dočkat, až budete zdobit vajíčka, pěstovat svěží travičku v květináči a péct velikonočního beránka? A chtěli byste vědět, kde se ty Velikonoce vlastně vzaly, proč je každoročně slavíme a jaké jsou tradiční zvyky?
Velikonoce – svátky jara
Druhý nejvýznamnější křesťanský svátek, kdy se slaví vzkříšení Ježíše Krista má svůj původ v předkřesťanských dobách. Velikonoce jsou svátky jara, při kterých se odpradávna každoročně slavilo, že lidé přežili tuhou zimu a dočkali se opět jara. Jak už napovídají tradiční velikonoční symboly, zajíčci, vejce, květiny a pomlázky ze svěžího zeleného proutí, oslavoval se návrat teplého období a s tím narození nových mláďat hospodářských zvířat a setba úrody.
Velikonoční oslavy nemají pevný datum, slaví se v neděli, která následuje po prvním jarním úplňku. Součástí oslav je mnoho zvyků a tradic. Zdobení vajíček, pečení velikonočního beránka, pomlázka a také jarní úklid, kdy je třeba z domácnosti vymést všechno staré po zimě a připravit se na znovuzrození přírody.
Velikonoční zvyky
U nás je nejvíce udržovaným zvykem barvení vajíček. Ty tradičně barví ženy a poté co jsou muži vyšlehány při pomlázce, předávají je mužům. Ti si však spíše řeknou o slivovici nebo jinou pálenku, jejíž popíjení je nedílnou součástí velikonočních oslav. Pomlázku by si měl chlapec vyrobit sám z proutí a každá dívka, kterou vyšlehal, jí ozdobí stuhami. Symbolizuje mládí, zdraví a plodnost. Peče se také tradiční bábovka ve tvaru beránka a trhají mladé větévky do vázy, takzvané kočičky.
Velikonoční svátky mají ve světě různé tradice. V USA je populární zábavou děti hledání vajíček a zajíčka na zahradě. V Anglii se smaží palačinky a více oblíbená jsou vajíčka čokoládová než klasické malované kraslice. V Německu se hrají s vajíčky hry, kde se různě přehazují a vyhrává ten, který jich rozbil co nejméně. Existují i krvavé tradice, jako třeba na Filipínách, kdy lidé procházejí křížovou cestu a různými ostrými nástroji si ubližují.
Oblíbeným zvykem na Velikonoce je pojídání zelených potravin, jako je řeřicha, špenát nebo i kopřivy a medvědí česnek. Ty by se měly konzumovat čerstvé, když časně zjara vyrůstají a jsou plné vitamínů.
Přírodní barvení vajíček
Vajíčka můžete obarvit i přírodními metodami. K barvení vám postačí slupky žluté nebo červené cibule a česneku, mladá tráva, šafrán, šťáva z červené řepy, červené víno, dubová kůra, černý čaj nebo červené zelí. Obarvit je můžete jednobarevně, ale také si vyrobit přírodní mramorování.
Recept na tradiční mramorovaná vajíčka
Potřebné ingredience:
- 5 vajíček bílé barvy
- slupky červené a žluté cibule
- slupky česneku
- kousky mladé trávy
- staré silonky
- provázek
Postup barvení vajec:
- Slupky a trávu nastříhejte na drobné kousky a promíchejte.
- Nevyfouklá čerstvá vajíčka umístěte postupně do silonky za sebou a oddělte každé provázkem, aby se nepotloukly. Při tom je obalte nastříhanými slupkami s trávou.
- Silonku s vajíčky vložte do hrnce a vařte asi 10 minut. Poté nechte vajíčka ve vodě, dokud nevychladne, aby se pořádně uvolnily barvy.
- Vajíčka ze silonky vyprostěte, natřete je olejem, aby se pěkně leskly a umístěte do ozdobeného velikonočního košíčku.
Každá rodina slaví Velikonoce po svém. Děti přebírají zvyky rodičů a v České republice, ač patříme mezi nejateističtější země, je slavení Velikonoc velkou tradicí. A jak slavíte Velikonoce vy? Pochlubte se o své tipy v diskuzi pod článkem.
Úvodní fotografie: Freepik
