Česká politická scéna oplývá různými postavami, ale málokterá vyčnívá tak specifickým způsobem jako Filip Turek. Muž, který se rád prezentuje jako úspěšný závodník, má skutečně na svém kontě působivý seznam vítězství. Jen je tu jeden drobný háček – zdá se, že k nim nepotřeboval soupeře.
Zatímco Turek se hrdě chlubí jedenácti vítězstvími ze své závodní kariéry, realita je poněkud úsměvnější. Podle informací zjištěných dvojicí investigativních datových novinářů Mahdalová & Škop jeho největší úspěchy přicházely především tehdy, když na trati prakticky nikoho neměl.
V roce 2016 „porazil“ pětkrát v amatérském Carbonia Cupu v kategorii D1 stále téhož jediného soupeře. O rok později v rámci ESET-V4 Cupu zvítězil čtyřikrát, když byl v kategorii – světe, div se – zcela sám. Pouze jednou v Brně měl tu čest zdolat skutečného protivníka.
Největší úspěch? Porážka patnáctiletého juniora a obvodního lékaře
Za životní úspěch lze považovat dvojnásobné vítězství v Rakousku, kde překonal patnáctiletého juniora z Dominikánské republiky a německého obvodního lékaře. Takový sportovní triumf se jen tak nevidí!
Nejúspěšnějším místem pro našeho „šampiona“ byla slovenská Orechová Potôň. Tam zvítězil pětkrát – dvakrát jako jediný účastník kategorie a třikrát v konkurenci ohromujících… dvou závodníků.
Je fascinující, jak se z člověka, jehož největším soupeřem byla často osamělost na prázdné trati, stal politik vychloubající se sportovními úspěchy. Možná jeho skutečným talentem není řízení závodního vozu, ale spíš řízení své vlastní mytologie.
Nutno dodat, že mnohem více než na závodních okruzích si Turek užívá rychlou jízdu na dálnici D1, kde ovšem nejezdí proti soupeřům, ale spíš proti dopravním předpisům. Vypadá to, že jeho opravdovou disciplínou není motorsport, ale přesvědčivé vyprávění příběhů o vlastní výjimečnosti.
Turek tak zůstává jedinečným fenoménem – mužem, který dokázal proměnit jízdu bez soupeřů v politický kapitál. Koneckonců, není lepší přípravy na samostatnou politickou dráhu než s nacistickými znaky na helmě pravidelně porážet… absolutně nikoho.
Zdroj: Mahdalová & Škop
