Honza na cestách #3: Návštěva Hualienu a Hot Spring

Předchozí článek jsem ukončil v momentě přesunu do Hualienu, kde jsme nakonec neplánovaně strávili 3 noci. Hned po příjezdu a rychlé večeři (nudle na milión způsobů), která běžně stála do 80 TWD (65 Kč), jsme se přesunuli se na hotel v centru města.

img_6400

V hotelu nás zaujala možnost využití pračky; není to zcela běžná nabídka každého hotelu a po několika dnech dovolené, zvlášť těsně před dobrodružstvím na Novém Zélandu, nám to přišlo velmi vhod.

Naštěstí hned ve vedlejší ulici byla k dispozici sušička za 10 TWD/5 minut, na jedno vyprání ji bylo nutné využít 3x, ale o to už se postaraly holky. 🙂

Věděli jste? Na Taiwanu běžně fungují veřejné pračky a sušičky namísto běžné domácí výbavy.

Další den z rána, po první noci v Hualienu, jsme si vypůjčili skůtry z místní půjčovny. Dost nás překvapilo, že i přes téměř dvojnásobnou cenu – 500 TWD (cca 390 Kč) – se na skůtry nevztahovalo vůbec žádné pojištění (!) a v případě jakékoliv škody (i když to nezpůsobí řidič skůtru) jste plně odpovědní za jeho stav. Zajímavé bylo také to, že se půjčovny nijak nehádali a klidně nás posílali pryč, když jsme měli jakýkoliv problém. Ve vedlejší půjčovně byly podmínky totiž naprosto totožné, bylo evidentní, že jsou domluveni – rozhodující pro nás tedy byla kvalita a úsměv. V půjčovně jsme se náhodou potkali se Sussan a Scottem z Anglie, kteří byly na několikatýdenním cestování po Taiwanu & celé Asii.

15288570_1030233373771931_4435280920787004689_o

Strávili jsme společně celý den

Projeli jsme si Taroko s cílem zajištění vstupu na trek Zhuilu Old Trail. Bohužel to ale nevyšlo; v infocentru jsme dostali informaci, že se registrace uzavírají vždy den předem a to v 10 ráno. Přijeli jsme samozřejmě pár minut po desáté a i když bylo stále místo, tak se taiwanci nedali přemluvit. Na trek jsme všichni chtěli, byl to pro nás tedy jasný signál, abychom si ubytování o den prodloužili a zkrátili tak plánovaný pobyt v Taipei.

DCIM104GOPROGOPR4967.JPG

Registrace se dá zařídit online, ovšem k dokončení potřebujete tiskárnu, kterou jsme neměli, a proto jsme se vydali k registraci osobně. Nakonec jsme se dozvěděli, že je možné si registraci předpřipravit a na infocentru sdělit pouze číslo žádosti, která se vám zobrazí těsně před tiskem. V tomto případě ani není nutné dodržet limit 10. hodiny dopolední.

img_6358

DCIM104GOPROG0044959.JPG

Večer jsme se byli podívat na Night Market v Hualienu

img_6310 img_6378 img_6377

Nelíbil se nám, působil velmi “uměle” a ceny na tomto místě byly zbytečně vysoké. Jednu věc jsme tu ale ochutnali a byla to příjemná změna. Kelímek naplněný pouze kuličkami z BubbleTea, zalitý mlékem a případně v kombinaci s oříšky to by klidně mohla být naše večeře. 🙂 Bylo to dost syté.

Další den z rána jsme se rozhodli projít pláž, která je pár kilometrů na severu od Hualienu a byla nám doporučena. Opět se nepovedlo, na nic zvláštního jsme nenarazili, bylo to opuštěné místo. Dobrodružství na nás ale přeci jen čekalo; jelikož nám autobus nazpět jel až za poměrně dlouhou dobu, rozhodli jsme se vyrazit “po svých” s pokušením vyzkoušet si stopování. Cestou jsme narazili na rodinku, která přímo vedle silnice jedla svojí domácí polévku.

img_6392img_6396

Nabídli nám a my jsme statečně, ovšem s velkou porcí odvahy, uchutnali. Jednalo se o poměrně dobrý hovězí vývar! Dostali jsme nabídku i domácí pálenky, ale na to jsme popravdě už neměli odvahu, chtěli jsme na cestu vidět i nadále. 🙂 Nakonec jsme přijali malé pivo na cestu a vyrazili jsme dále.

Chvilku poté, co jsme vyrazili, se nám podařilo vystopovat hned první auto! Jednalo se o Taiwance, který neuměl příliš anglicky a všechny naše požadavky jsme museli konzultovat s jeho manželkou po telefonu.

img_6399

Sice to nebyla moje zásluha, ale poprvé jsem jel stopem! Jakmile jsme přijeli do města, darované pivo jsme darovali zase my. 🙂

Než jsem odjel na Taiwan, dostal jsem informaci od několika lidí, že stopování na Taiwanu je velmi jednoduché a místní lidi jsou tomu velmi nakloněni. Je pravdou, že jsme byli čtyři a to je již poměrné vysoký počet – nicméně štěstí jsme měli jen jednou za celý pobyt.

Večer toho dne jsme si znova zapůjčili skůtry, tentokrát levněji – 400 TWD za jednu – po chvilce smlouvání a to přímo na levé straně od vlakového nádraží v Hualienu. O chvilku později, taktéž u nádraží, jsme potkali dalšího Taiwance, který nabízel skůtry a nakonec nám chtěl dorovnat. V pokušení jsme zkusili a nadhodili jsme, že máme nabídku za 350 TWD. V ten moment se začal velmi pečlivě rozhlížet a vypadal, že by takového prodejce nejraději přizabil. Nedal nám to.

A my konečně vyrazili do Hot Springs. Bohužel jsme vyrazili později, než jsme původně plánovali, a rychle na nás padla tma, což by nám za normálních okolností nevadilo, ale věděli jsme, že tyto Hot Springs jsou v zakázané oblasti. S Markem jsme z této skutečnosti nebyli vůbec nadšení, ale holky nás přehlasovaly. Dojeli jsme na místo, pro větší bezpečí jsme si nasadili helmy, zapnuli baterky a vyrazili.

Prvním překvapením bylo, že jsme procházeli otevřené dveře, které byly v průchodu ve skále. Doufali jsme, že se nenajde nikdo, kdo by tyto dveře zavřel během naší výpravy – byla to jediná cesta a my jsme si za pekelné tmy stále svítili baterkami.

Druhé překvapení nás čekalo na dřevěném mostě přes velmi zuřivou řeku, kde byly další dvěre – tentokrát zamknuté s cedulí “dangerous”, ani tohle nikoho z nás už neodradilo a museli jsme část mostu přejít po druhé straně zábradlí mostu, abychom se dostali ke schodům.

Při slézání schodů nás čekalo asi nejsilnější překvápko, Marek najednou zakřiček: “Pozor tady!” A kousek od něj chyběl schod. Po malé odmlce: “Tady hodně pozor!” Nejdříve jsem si všiml, že schody byly rozpadlé, a po tom, co jsem se otočil, chybělo i zábradlí. Stál jsme na pokraji skály, nad silným proudem vody. Nebyl to úplně nejlepší okamžik. 🙂 No nic, do dřepu a plazili jsme se dále. Netrvalo to dlouho a byli jsme na místě. Našli jsme vařící Hot Springs, kde jsme strávili příjemných pár minut.

img_6418

Voda byla opravdu velmi horká

Pozor na to, že si na těchto místech nesmíte namáčet hlavu, jsou zde silné bakterie.

Celou dobu jsem se bál cesty zpátky, nicméně, byla naštěstí daleko snadnější a jednodušší! Hodně jsem se bál, ale jednalo se asi o nejsilnější zážitek celého výletu. Na tohle se asi jen těžko zapomene!

img_6422

A to byla už poslední část dne. Hned ráno nás čekal trek, kvůli kterému jsme si prodlužovali pobyt v Hualienu.

A nakonec poslední slovíčka, které Taiwanci používají velmi často: tk (tady), nk (tam)


Honza na cestách #3: Návštěva Hualienu a Hot Spring




  • Komentáře

    komentářů

    Mohlo by vás zajímat

    Více v Legendární, Pobavilo, Videa
    One Man Show a Prostřeno: Nejlepší a nejpromakanější díl!

    Také jste si mysleli, že už Kazma nemůže přijít s...

    Zavřít